kostra

25. prosince 2006 v 20:52 |  Kostra

Lidská kostra

autor: Karla Špačková

Kostru člověka tvoří asi 208-214 volně či pevně spojených kostí, které poskytují celému tělu pevnou, ale pohyblivou oporu. Některé kosti mimoto slouží jako ochranná pouzdra životně důležitých orgánů (lebka chrání mozek a smyslové orgány, hrudní koš zase plíce a srdce). Každá kost má svou specifickou velikost a tvar, podle role, kterou v těle hraje. Kosti se řadí podle velikosti od silné stehenní kosti, která je dlouhá okolo 50cm, až k malinkému třmínku, nejmenší kosti nacházející se v uchu, která je dlouhá 2,6mm.
Rozeznáváme čtyři hlavní typy kostí. Ploché kosti (např. lopatky, kosti klenby lební a kosti kyčelní) jsou pevné a lehké a poskytují bezpečnou ochranu lehce zranitelným vnitřním orgánům i velkou plochu pro úpony svalů. Pohyblivá páteř se skládá z jednotlivých obratlů, které jsou proloženy chrupavčitými meziobratlovými ploténkami. Obratle jsou vzájemně spojeny drobnými klouby zpevněnými vazy. Krátké kosti, např. v zápěstí (kosti karpální) a zánártí (kosti tarsální), jsou pevné, lehké a jejich obloukovité uspořádání umožňuje odpružení nárazů. Dlouhé kosti končetin a hrudníku jsou duté a svou stavbou i fyzikálními vlastnostmi jsou uzpůsobeny k přenášení váhy a pákovitému převodu pohybu. Nepravidelné kosti se liší ve velikosti a tvaru - najdeme je v obličeji a zádech.
Podle původu můžeme kosti rozdělit na kosti vznikající přímo z mesenchymu (tzv. embryonální vazivo, ze kterého se vyvíjejí různé typy pojivových tkání) a na kosti, které postupně nahrazují původně chrupavčitou kostru plodu. Chrupavka je obalena tenkou vrstvou zvanou perichondrium, ve které jsou kostitvorné buňky - osteoblasty. Ty vychytávají z krve rozpustné vápenaté soli a přeměňují je na soli nerozpustné, které se pak ukládají v chrupavce, čímž způsobují její tvrdnutí. Tento proces postupného kostnatění chrupavky v tvrdou kost se nazývá osifikace. Neprobíhá však v celé kosti současně, ale vychází vždy z určitých míst (osifikačních center). Dlouhé kosti mívají tři základní osifikační centra : ve střední části (tzv. dialýza), začíná osifikace již před narozením, konce dlouhých kostí (epifýzy) se přeměňují v kost později, až po narození. Na rozhraní dialýzy a obou epifýz zůstává chrupavčitá vrstva (tzv. růstová chrupavka) - pouze zde může kost růst do délky. Mezi 18. a 25. rokem života růstová chrupavka mizí a osifikace i růst kostí je ukončen. Kosti dospělého člověka jsou mnohem tvrdší, křehčí a méně ohebné, a proto se lámou snadněji než kosti dětí. Dětské kosti mají větší podíl organické elastické složky a lépe odolávají mechanickému zatížení. Jako ostatní části těla, kosti se v důsledku přirozeného opotřebování neustále mění. V průběhu našeho života se tělo zbavuje starých kostí, které byly vystaveny velké zátěži, a vytváří nové.
Kosti v našem těle nejsou tak suché, bílé, ani křehké jako u koster, které vidíme v muzeích. Kost živého člověka je našedlá a pokrytá tuhou membránou, která se nazývá okostice. Pod okosticí je kůra, tvrdá vrstva kosti. Struktura kůry je tvořena množstvím trubičkových jednotek (osteonů), jejichž středovým kanálkem probíhají krevní cévy. Každý z osteonů je obklopen soustředěnými vrstvami (lamelami) tvořenými vazivovými vlákny a kostními buňkami (osteocyty) v základní bílkovinné hmotě. Na vlákna se váží minerální složky kosti tkáně, které činí kost tvrdou a křehkou. Ve středu kosti je kostní dřeň. Červená kostní dřeň v některých kostech (např. v koncích žeber, v okrajích pánevních kostí, ale nikoliv v těle dlouhých kostí) je krvetvorným orgánem, v němž vznikají nové červené a bílé krvinky. Denně je nutno nahradit 5 bilionů opotřebovaných, odumírajících červených krvinek, jejichž délka života je 110-120 dní. Zhruba 250 gramů krvetvorné kostní dřeně v lidském těle je schopno toto množství krvinek za den vyprodukovat. Kosti obsahují hodně vápníku, fosforu a jiných minerálních látek a zdají se na první pohled neživé, tvrdé a nepružné, avšak zhruba 40% kostní tkáně představuje bílkovina zvaná kolagen, na jehož vláknech se ukládají minerální soli. Kostní kolagen se nazývá osein.. Kost tvoří z jedné třetiny také voda.
Ohebnost kostry je možná díky kloubům mezi jednotlivými kostmi. V některých kloubních spojeních jsou k sobě kosti připojeny bez jakéhokoli přerušení. Jsou kompaktně sevřeny zubatými stmelenými liniemi, které se nazývají švy neboli futury, takže se zdá, jako by to byla jedna velká kost. Ve volně pohyblivých kloubech jsou styčné plochy kostí pokryty sklovitou chrupavkou a obklopeny pouzdrem zpevněným vazy. Kloubní pouzdro je vystláno jemnou výstelkou, jež do dutiny kloubní vylučuje maz, snižující tření a zvyšující přilnavost styčných ploch kloubu. Plochý kloub, jaký je např. mezi zápěstními kůstkami, je nejjednodušším typem kloubu. Má malý rozsah pohybu (pouze posuny) a je omezen kloubními vazy. Klouby ramenní a kyčelní jsou příkladem kulovitých kloubů. Kyčelní klouby, jejichž pouzdra jsou zesílena mohutnými vazy, nesou celou hmotnost těla. Největším kloubem je kloub kolenní, v němž se stýkají kost stehenní a holenní - jsou spojeny zkříženými vazy a obklopeny složitým kloubním pouzdrem. Spojení 1. a 2. obratle krčního vytváří tzv. čepový kloub, umožňující otáčení hlavy. Kladkový kloub dovoluje pohyb pouze v jedné rovině - nalezneme jej např. v lokti a mezi články prstů. Naproti tomu kloub sedlový, jímž je spojen palec s jednou zápěstní kůstkou, dovoluje pohyb v několika směrech.
Na lidské kostře rozlišujeme kostru osovou (lebka, páteř, hrudní koš) a kostru končetin. Lidská hlava má 29 kostí. Kopulovitě tvarovaný vršek lebky tvoří 8 kostí, které jsou napevno spojeny. V přední obličejové části je dalších 14 kostí, 3 uvnitř každého oka a ucha a mandibula tvořící horní čelist.
Páteř se skládá ze 33-34 obratlů: 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových (srostlých v kost křížovou) a 4-5 kostrčních, spojených v kost kostrční. Páteř tvoří ochranné pouzdro pro míchu. Miskovitě prohloubená týlní kost se připojuje dvěma výběžky k prvnímu obratli, zvanému nosič (atlas). Tento obratel získal své jméno podle řeckého boha, který prý držel svět na svých ramenou. Kruhovitý atlas je posazen na čepovci (axis). Mícha prochází otvorem v týlní kosti a vstupuje do páteřního kanálu, otvory mezi obratli vystupuje 31 párů míšních nervů.
K páteři se připojuje hrudní pletenec, který se skládá z páru kostí klíčních a páru lopatek. Klíční kosti jsou kloubně spojeny jednak s kostí hrudní, jednak s nadpažním výběžkem lopatek a slouží jako vzpěra pro udržení polohy ramen. K obratlům se dále připojují žebra, a to sedm párů žeber pravých, 3 páry žeber nepravých a 2 páry žeber volných.
Ramena, paže a vlastní ruce čítají dohromady asi 64 kostí. V horní části paže je dlouhá kost pažní a v její dolní části jsou dvě kosti - vřetenní a loketní. Lidská ruka se skládá z velkého počtu kostí - 8 kostí karpálních v zápěstí, 5 záprstních v dlani, 2 prstních článků v palci a 3 prstních článků v každém ze čtyř prstů.
Na dolní konec páteře nasedá masivní pletenec pánevní, jenž je tvořen párem kostí pánevních, vpředu spojených chrupavkou. Každá z pánevních kostí vzniká srůstem tří původně samostatných kostí (kosti kyčelní, sedací, stydké). Mužská pánev je delší a užší než ženská, a protože musí unést větší váhu, je tvořena masivnějšími kostmi. Tyto znaky ulehčují stanovit rozdíly mezi mužskou a ženskou kostrou. Prostor uprostřed pánevní dutiny je u žen širší než u muže. To proto, aby byl možný průchod hlavičky a ramen novorozeněte při porodu.
Naše kyčle, nohy a chodidla mají dohromady 62kostí. Na každé straně je jedna kyčel. Za pánví na sebe kosti navazují v pořadí - stehenní kost v horní části každé nohy, čéška nad kolenním kloubem a holenní a lýtková kost v dolní části nohou. V každém kotníku je 7 zánártních kůstek. I v chodidlech najdeme velký počet kostí - 5 nártních kůstek v obou ploskách, 2 prstní články v každém velkém palci a 3 prstní články v každém z ostatních 4 prstů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 htfzj htfzj | 10. června 2010 v 16:59 | Reagovat

docela hezky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama