rozdělení srdce a popis jednotlivých částí

27. prosince 2006 v 12:35 |  Srdce
Rozdělení srdce a popis jednotlivých částí
Srdce se již v embryonálním vývoji rozdělí na čtyři části: levou a pravou komoru a levou a pravou síň. Vertikálně je srdce rozděleno komorovým septem, síně jsou od komor odděleny síňokomorovým septem. V síňokomorovém septu je na pravé straně trojcípá chlopeň, na levé straně chlopeň dvojcípá. Do pravé síně ústí horní dutá žíla a dolní dutá žíla. Z pravé komory vychází přes plicní chlopeň plicní tepna, která jde přes plíce (změna na plicní žílu) do levé síně. Z levé komory jde přes aortální chlopeň aorta. Levá část srdce je vypuzováním krve do tepen namáhána více, proto je levá stěna srdeční znatelně tlustší než pravá. Také je rozdílná velikost jednotlivých srdečních dutin.

Srdeční chlopně mají za úkol zabezpečovat, aby krev proudila správným směrem. Chlopně tvoří dva páry: trojcípá (trikuspidální) a dvojcípá jsou chlopně síňokomorové čili atrioventrikulární, plicní a aortální jsou chlopně semilunární. Chlopně jsou tvořeny pružnými cípy z vazivové tkáně, která je kryta horní a dolní vrstvou endokardu. Vazivová tkáň je připevněna k pevným prstencům chlopní, které jsou ze srdeční svaloviny a vaziva. Chlopeň trikuspidální má tři cípy. Chlopeň mitrální má dva nestejné cípy (pojmenována byla na základě podobnosti s biskupskou mitrou). Obě síňokomorové chlopně pracují velmi jednoduše. Když se komory kontrahují, krev uvnitř je stlačována a tlačí na cípy chlopní, čímž je stlačuje dohromady a ty se pevně uzavírají. Šlašinky, které vedou komorou od cípů k srdeční svalovině, k níž jsou papilárními svaly připevněny, zabraňují zpětnému provalení se chlopně do síně. Při ochabnutí srdce se chlopně opět otevřou a při rozpínání komory nebrání proudení krve ze síně do komory. Semilunární chlopně se na rozdíl od atrioventrikulárních neuzavírají, naopak otevírají se při stahu komory, aby krev mohla proudit do tepen. Semilunární chlopně mají tři cípy podobající se půlměsícům. Cípy jsou duté a směrem do tepen tvoří kapsy. Krev tekoucí z komory do tepny přitlačuje cípy chlopně k cévní stěně. Krev, která by chtěla natéct z tepny do komory nateče do kapsy chlopně, čímž se chlopeň pevně uzavře.

Srdce potřebuje, stejně jako každý sval, tím spíše aktivní, dodávky krve s kyslíkem a živinami. Proto je celá jeho tkáň prostoupena věnčitými tepnami, které se odpojují od aorty a po okysličení srdeční tkáně se spojují (srdeční žíly) v koronárním sinu a ústí do pravé síně. Srdce nemůže využívat krev jím procházející z toho důvodu, že rychlost jejího toku je příliš velká a vnitřní tlak je také velmi vysoký (jemnou síť srdečních kapilár by to potrhalo). Ještě navíc krev, kterou by si srdce bralo z pravé části, by neobsahovala dostatečné množství kyslíku k zásobování svalových vláken. Věnčité tepny odstupující z aorty hned za aortální chlopní jsou dvě. Ihned se rozdělují na menší cévy a jejich síť obepíná celé srdce. Levá věnčitá tepna se rozděluje na sestupnou přední větev zásobující zepředu obě komory a na ramus circumflexus zásobující zezadu levou síň a komoru. Pravá věnčitá tepna se dělí na ramus marginalis zásobující zepředu pravou síň a komoru a na zadní sestupnou větev zásobující zezadu obě komory. Po předání kyslíku a živin tkáním se z věnčitých (koronárních) tepen stávají srdeční žíly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama